První a jediný přípravek pro dětskou výživu s obsahem kozího mléka na českém trhu!

Výživa dítěte v prvním roce života má zásadní význam pro jeho růst, vývoj a zdravotní stav, a to i z hlediska možného vzniku potravní nesnášenlivosti a alergie, které jsou jak v dětské, tak dospělé populaci stále častější. Do současnosti čeští pediatři nedoporučovali zařazovat kozí mléko a výrobky z něj do jídelníčku dětí do jednoho roku. Česká společnost GOLDIM však vyvinula kaše určené dětem od ukončeného čtvrtého měsíce s obsahem upraveného kozího mléka. Tyto produkty kladně posoudila Česká pediatrická společnosti ČLS JEP jako příkrm vhodný pro kojence a malé děti. Kozí kaše společnosti GOLDIM splňují také všechny požadavky evropské Směrnice Komise 2006/125/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence.

Nesnášenlivost potravin

Může být podle gastroenterologa a nutricionisty, doc. MUDr. Pavla Kohouta, PhD., vedoucího lékaře metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky a Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze podmíněna imunologickou reakcí, pak se jedná o potravinovou alergii. Nesnášenlivost, v užším smyslu slova označovaná také jako intolerance, vzniká v těle jinými mechanismy. K záměně významu nesnášenlivosti někdy dochází u potravinové averze, která má v pozadí psychosomatickou reakci. Pro vyzrávání střevní bariéry a navození tolerance k antigenům má podstatný význam, aby se buňky střevní sliznice ve správný čas setkávaly s určitými složkami potravy. V průběhu prvního roku života se tak učí střevní sliznice rozeznávat neškodné látky od nebezpečných. Přítomnost cizorodých bílkovin a dalších složek potravy přispívá k nastartování produkce enzymů, které jsou potřebné ke správnému trávení a vstřebávání živin. Navození imunotolerance střevní bariéry je významnou prevencí potravinových alergií i některých dalších onemocnění.

Správné složení dětské stravy

má podle dětské gastroenteroložky MUDr. Jany Virčíkové z dětské léčebny v Karlových Varech zásadní vliv na růst a vývoj dítěte, který je v prvním roce nejrychlejší. Optimální formou výživy je kojení, avšak ani mateřské mléko plně nechrání před rozvojem alergií. Podle epidemiologických dat z poslední doby se nepotvrdil předpoklad, že pozdějším zařazením příkrmů do jídelníčku se omezí výskyt alergií. Za optimální dobu pro kojenecké příkrmy (včetně kaší) se v současnosti považuje období mezi dokončeným 4. až 6. měsícem.

Kozí mléko

Kozí mléko v dětské výživě má svou dlouhou historii. První zmínky obsahuje již biblický Starý zákon, v mnoha zemích bylo a je kozí mléko součástí tradičního kojeneckého jídelníčku (například Nový Zéland, Austrálie, Taiwan, Korea, Jižní Amerika, ale i určité oblasti Itálie, Francie a Španělska a další). Kozí mléko obsahuje oproti kravskému nulový, nebo velmi malý podíl α-s1-kaseinu a relativně vyšší obsah β-kaseinu, což z pohledu bílkovinného složení přibližuje kozí mléko mléku mateřskému v porovnání s mlékem kravským. Potraviny s obsahem kozího mléka určené pro výživu kojenců a malých dětí jsou pro zdravé jedince bohatým zdrojem mastných kyselin, vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Charakteristickou vlastností kozího mléka je dobrá stravitelnost při vysokém obsahu vápníku, fosforu, draslíku a chloridů, zinku a selenu, a naopak nízkém obsahu sodíku. Kozí mléko pro dětskou výživu se upravuje a obohacuje kyselinou listovou a vitamínem B12. Tuky kozího mléka jsou podobnější tukům mateřského mléka a jsou lépe stravitelné než tuky mléka kravského.

„Kozí kaše"

vnímáme jako okno příležitosti pro snižování výskytu nesnášenlivosti potravin,“ říká Ing. Hana Poskočilová, autorka Kozí kaše a ředitelka společnosti GOLDIM. Mléčná složka Kozí kaše má deset až patnáctkrát nižší obsah alergenů v porovnání s kravským mlékem. Bylo prokázáno, že kozí mléko obsahuje nižší alergenní zátěž v porovnání s kravským. Za alergen kozího mléka můžeme považovat jen relativně malé množství α-s1-kaseinu, u něhož je pozorována zkřížená reakce s kravským mlékem, což však může následně navodit toleranci bílkovin kravských. Kozí kaše lze použít jako první mléčný příkrm od dokončeného čtvrtého měsíce, optimálně při kojení. Jsou vhodné i pro děti, jejichž rodiče nebo sourozenci trpí alergiemi, a pro děti krmené hypoalergenními mléky. „Jedinou výjimkou, kdy kozí kaše nedoporučujeme, je prokázaná alergie na kravské bílkoviny,“ upozorňuje Ing. Poskočilová. Kozí kaše jsou dobře stravitelné, pomáhají při kojeneckých kolikách, změkčují stolici a upravují trávení. „Složení kojeneckého příkrmu s optimalizovaným profilem bílkovin a sníženou náloží alergenů je chráněno užitným vzorem a je podána také přihláška patentu v ČR i SR,“ doplňuje Ing. Hana Poskočilová.

Atestace

Kozí kaše společnosti GOLDIM kladně posoudila Česká pediatrická společnosti ČLS JEP jako příkrm vhodný pro kojence a malé děti. Kozí kaše společnosti GOLDIM splňují také všechny požadavky evropské Směrnice Komise 2006/125/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence.

Zdroj: MUDr. Marta Šimůnková, Tisková zpráva, V Praze 26. ledna 2011

S čím větším množstvím různých látek se dítě setká do jednoho roku, tím menší jsou rizika, že se u něj projeví alergie. Podle českých pediatrů je pro imunitu dítěte nejdůležitější období do prvních narozenin. Tehdy se totiž vytváří střevní bariéra, která rozhoduje o tom, jak tělo bude na cizí látky v následujících letech reagovat.

V současnosti zřejmě neexistuje jediná surovina, na kterou by nebyl nikdo alergický. "Problém je, že mnohem více konzervujeme, vaříme a čistíme. Děti se se spoustou látek nesetkají v době, kdy je to potřeba," upozorňuje gastroenterolog Pavel Kohout z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

V průběhu prvního roku se totiž tvoří střevní sliznice, která se zjednodušeně řečeno učí rozeznávat neškodné látky od těch nebezpečných. Dítě se proto musí podle řady odborníků v této době setkat s co největším množstvím antigenů, aby jeho tělo vědělo, jak se ke konkrétním látkám stavět. Pokud k tomuto procesu nedojde, může se později rozvinout například celiakie či jiné potravinové alergie.

Špína zdraví prospěšná

"Rodiče by měli rozšířit množství antigenů. Ať dítě klidně líže podlahu, nemusí jíst vše důkladně převařené a není nutné, aby si mylo ruce pokaždé, když na něco sáhne," tvrdí Kohout. Žádná složka, pokud není dítě vážně nemocné, by přitom v jeho potravě neměla chybět. Až u pěti procent českých dětí se ale může projevit dočasná alergie na bílkovinu kravského mléka, kterou mateřské mléko neobsahuje.

Potravinová alergie

Dětský typ alergie:

-objevuje se u dětí do tří let

- časem se může ztratit

- mezi časté typy patří alergie na sóju, kravské mléko, bílek, mouku

"Dospělý" typ alergie:

- objevuje se kolem 20. roku věku

- často spolu s pylovou alergií

"Může k tomu docházet například u dětí, které nejsou kojené nebo u kojenců, jejichž matka pije hodně kravského mléka, ale její organismus nemá dostatek enzymů na jeho zpracování," tvrdí pediatrička Jana Virčíková. Podle doporučení České pediatrické společnosti lze částečně suplovat mateřské mléko kozími kašemi, což dříve nebylo možné. "V samotném kozím mléku není dost železa a způsobuje chudokrevnost. V současnosti ale umíme tyto látky do kozího mléka dodat, čímž se mění pohled odborníků na tuto problematiku," dodává Kohout.

Po malých dávkách

Podle Hany Poskočilové, autorky patentu na výrobu kozí kaše, je kozí mléko více podobné svým složením bílkovin mateřskému, a proto je vhodné je podávat dítěti již od ukončeného 4. měsíce. "Děti se setkávají s bílkovinou kravského mléka, ale v mnohem menším množství, což pomáhá vytvoření střevní odolnosti,".

Kozí kaše jsou dle doporučení České pediatrické společnosti a Evropské společnosti gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) vhodné také pro děti na bezlepkové dietě, se zácpou, poruchou metabolismu tuku či mírnou formou potravinové alergie.

Autor: han, Týden.cz, Děti, 26.1.2012

V posledních letech na nás ze všech stran útočí množství informací o zdravé výživě dětí i dospělých. Nezasvěcenému může připadat, že se různé přístupy a odborné názory liší, navíc se stále objevují nové a nové studie, které vysvětlují, proč je daná živina pro organizmus nezbytná, či naopak škodlivá.

Vybrat si v záplavě informací není snadné. V podstatě však platí, že v dětské výživě nejsou vhodné žádné alternativy natož extrémy. Jedním z hlavních argumentů, proč by se měly děti vyvarovat alternativních výživových směrů, je nutnost zajištění dostatečného přísunu bílkovin. Právě bílkoviny totiž můžeme označit za stavební látky lidského těla a řada alternativních výživových přístupů jejich dostatek nezajišťuje.

Bílkoviny v dětské výživě:

Pro zdravý růst a vývoj je třeba, aby alespoň 40 % všech bílkovin v dětské stravě bylo živočišného původu, jako optimální hodnota se uvádí 50-70 % bílkovin.
Množství bílkovin, které děti denně potřebují, se liší nejen podle věku, ale i podle pohlaví či pohybových aktivit dítěte. Nedostatek bílkovin totiž vede nejen k potížím s růstem a vývojem, ale může způsobit i snížení obranyschopnosti těla či zpomalení regenerace organizmu po sportovním výkonu. 

Zdroje bílkovin:

Jak zajistit dětem dostatek bílkovin? Množství bílkovin se nerovná množství snědené potraviny, která je jejich zdrojem. Je tedy důležité mít alespoň základní představu o tom, které potraviny jsou na bílkoviny bohaté. Například 100 g kuřecích prsou neobsahuje 100 g bílkovin, nýbrž 22! Zbytek je tvořen vodou, tukem a minerálními látkami. Orientovat se lze podle řady publikací, které se složením jednotlivých potravin zabývají, nebo podle on-line programů, které dokáží obsah bílkovin spočítat ze zadaného množství potraviny npř. v našem nutriservisu.

Pokud uvažujete o tom, že pořídíte svým potomkům domácí zvíře, můžete zvážit poznatky nové studie Kalifornské univerzity. Podle tamních vědců totiž děti, které vyrůstají ve společné domácnosti se zvířecími mazlíčky, mají mnohem méně dýchacích potíží a silnější imunitu. Mohou se tak vyhnout alergiím, astmatu či plicním zánětům.

Před několika lety se lékaři shodli na tvrzení, že příliš sterilní prostředí dětskému vývoji škodí. Organismus a imunita těch nejmenších totiž musí během prvních několika let života přijít do styku s velkou škálou antigenů, aby se v těle vytvořily správné bakterie chránící před zdravotními riziky.

"Nejlepší imunitu mají děti, které vyrůstají na farmách a na vesnicích, kde přicházejí denně do styku se zvířaty, rostlinami, peřím, bahnem...," řekl před časem internista Pavel Kohout z pražské Thomayerovy nemocnice v Krči. Podle vědců z Kalifornské univerzity děti nemusejí žít zrovna na venkově. Stačí, když se starají o psa nebo kočku. Tým vědců vedených Kei Fujimurovou testoval, jaký vliv má na organismus myší a lidí prostředí, ve kterém žijí další zvířata. Ukázalo se, že každodenní kontakt s mazlíčky přináší kvalitnější a hlavně pestřejší střevní mikroflóru.

Co však mají bakterie v zažívacím traktu společného s dýchacími obtížemi? Podle lékařů mikroorganismy ve střevech hrají zásadní roli nejen při trávení, ale také při vstřebávání vitamínů, boji s infekcemi či rozvoji některých chronických nemocí jako astma či alergie.

Podle Kohouta ovlivňuje imunitu vše, s čím se člověk za život setká. Nejdůležitější je období dětství - když jedinec propase správný okamžik pro vytvoření imunitní bariéry, může se stát, že se mu za celý život taková šance už znovu nenabídne. "Děti proto musejí umět reagovat na velká i malá zvířata a rostliny. Není třeba jim mýt ruce pokaždé, když sáhnou na podlahu," dodává Kohout.

Jak jsou na tom Češi s alergiemi:

S alergií se loni léčilo téměř 889 tisíc Češek a Čechů, to je o zhruba devět tisíc méně než předloni. Polovina pacientů byla mladších 19 let. Nejčastějším důvodem léčby byla senná rýma, druhým nejčastějším onemocněním bylo astma a na třetí příčce skončila alergická rýmal.

Pořadí nejběžnějších diagnóz se v celé populaci shoduje, výskyt u dětí a dorostu je ale vyšší. Loni oproti roku předchozímu mírně klesly počty pacientů, u kterých se léčbou zvyšovala odolnost k látce, na niž jsou alergičtí. S takzvanou specifickou hyposenzibilizací se léčilo přes 89 tisíc pacientů, imunoterapie alergenem byla zahájena u zhruba 24 tisíc pacientů. Počet prováděných kožních testů oproti roku předchozímu stoupl z 2,7 milionu na 2,8 milionu.

Zdroj: ÚZIS